Šiju pomalu celý život, ale patchwork neumím a tak ráda bych se ho naučila. Obdivuji neuvěřitelná díla, tiše a někdy i hlasitě závidím a tak bylo i pro mě docela velkým překvapením, pustit se do programování ve stylu patchworku na velikonočních motivech.

Naprogramovala jsem nejdřív motivy jako krajku na rozpustný vlizelín. Pro toho kdo se s tímhle materiálem neměl možnost seznámit, je to netkaná textilie na kterou se hustě vyšije ve stroji krajka a následným namočením ve vodě textilie zmizí a zůstane jen nádherná naškrobená krajka.

Výsledný efekt patchworku v krajce se mi líbil tolik, že jsem se nechtěla motivů jen tak vzdát a upravila jsem si je ještě do vyšívání na plátno k použití  třeba na podkafíčka.

Vidím tyhle vyšívané čtverce  i v kombinaci sešívané s plátnem na ubrus nebo běhoun na velikonočním stole.

Třeba v modrých tónech s modřencem v květináči.    

Začíná to čmáranicí do bloku, první obrysy, první náznaky, první  představa.. Zdaleka ne každý nápad spatří světlo světa. 

Dřív jsem svoje nápady nosila jen v hlavě, ale loni v létě jsem  chodila do kurzu  skicování a od té doby jsem ve svém čmárání mnohem odvážnější.

Můj život se momentálně točí jen kolem kreslení nebo programování, všechna ostatní realizace vzniká jen díky mojí Kačence.

Tak trošku víc si  dočasně vzala  atelier pod křídla, protože moje vyhlašování, že týden po operaci budu v pohodě vzalo za své....

Panenky navrhuju a tvořím víc jak 15 let.... a tahle panenka Valentýnka je první která je celá vyšitá na vyšívacím stroji......

To se vezme látka, napne do vyšívacího rámečku a o ostatní se postará ten šikovný pomocník.

Ušila jsem tolik tělíček, že bych je nespočítala a šití prstíků chce opravdu pečlivost a trpělivost.... vyšít si je, je ovšem paráda.....

Vždycky jsem obličejíky malovala a na kurzech bývá většinou největší obava právě z malování obličejíku.

Valentýnka je první panenka  z atelieru s vyšívaným obličejíčkem......

A když je něco poprvé, stojí to určitě za zmínku.

Musím říct, že jsem se několikrát o programování výšivky pokoušela, protože výšivky miluju ve všech podobách, moje první pokusy v PE mi ale vůbec nešly

a úplnou náhodou se mi dostal do ruky ARTICTIC DIGITIZER od JANOME.

Samozřejmě, že jsem se s ním musela naučit pracovat, to by ani jinak nešlo, ale najednou jsem mohla svoje nápady začít realizovat,

 Tak jako kdysi dávno jsem si zamilovala panenky stalo se něco podobného s programováním .

Náhoda nebo zásah nějaké vyšší moci?

Právě ve chvíli, kdy je víc než jasné, že moje sešroubovaná páteř  a dlouhé sezení u šicího stroje zkrátka nepůjdou dohromady.

Přihodilo se něco úžasného, nemusím se vzdát práce kterou miluji, jen jí prostě budu dělat trošku jinak.

Představuji Vám Valentýnku, která už vždycky bude první......