Jak to bylo s andílky.
Takový nápad je tak trošku muška zlatá v jednu chvilku se narodí, ale taky může být
mrknutím oka pryč.
Někdy si jen tak něco čmárám na papír a od loňského léta po kurzech skicování si čmárám opravdu ráda, nebo na mě jukne nápad z Pinterestu či fotobanky.
A potom si začínám stavět domeček z karet, během chvilky se může zbortit a začíná všechno od začátku a programování, takový domeček z karet trošku je. To co vidím na obrazovce monitoru ještě neznamená, že se ve stroji pěkně vyšije.
Na několika fotkách Vám ukážu jak to bylo s andělskou aplikací. Ráda kombinuju ozdobné stehy a našívání látky a pokusů je nespočet, než se doberu k výsledku se kterým jsem spokojená. Ještě to, ale neznamená, že co se mi líbí večer, bude se líbit i ráno. Většinou ten odstup přináší ještě další nápad.
První obrázek a první pokus naprogramované výšivky a hned je jasný, že tohle není úplně to pravé.
V druhém pokusu jsem si látku našila jinak. Mám ty našívané obdélníčky ráda, dobře se aplikují i odstřihávají a
jednoduchost toho celého je užasná. Takhle se mi to stejně moc nelíbí, takže znovu a jinak…… Následuje ještě několik pokusů, kdy ladím detaily, přidávám ubírám, posouvám čáry, barvy.
Jak se taková výšivka kousek po kousku pod jehlou rodí se můžete podívat v malém časosběrném videu.
A pak přichází chvíle kdy je od všeho tak akorát, už nic nechybí ani nepřebývá.....Přidala jsem si i ruční výšivku v podobě několika Francouzkých uzlíků.
A pak už je radost střihnout do látek a ušít s aplůikací obal na knihu nebo taštičku.....
